KALAMAJKA - Folklorní soubor z Havlíčkova Brodu
Pro členy a příznivce souboru sepsala Lucie Honsigová 8. listopadu 2007
Kalamajka se poprvé představila veřejnosti roku 1971 jako dětský folklorní soubor při ZDŠ v Havlíčkově Brodě, Štáflova ulice. Přes dvacet let pak děti obohacovaly svými vystoupeními kulturní život Havlíčkobrodska Jestli si ještě vzpomenou tehdy 12 -15 letí na hodinu zkoušek? Jakou jsme měli radost, když první skupina děvčat, ještě s magnetofonovou nahrávkou, vyhrála krajské kolo? A další a další vystoupení – bylo jich na 600 ! Po Brodě, na malých vesnicích,školách, ale i v družební Spišské Nové Vsi, ve Strážnici, soubor reprezentoval Východočeský kraj na národních přehlídkách v Bruntále a v Krnově, na slovenských přehlídkách v Likavce a Prešově, děti vystupovaly na národních dožínkách, zúčastnily se Mezinárodního tábora míru na Sitně a v Seči. Zdařilá byla také vystoupení na Staroměstském náměstí v Praze.
Z původních 13 dívek se soubor rozrostl na 50 dětí- tanečníci, zpěváci a dětská muzika.V repertoáru byly písničky, tance,hry,říkadla a pověsti z Horácka, mezi nejúspěšnější patřila pásma Dědečkovo šufle, Na muziku, Okolo mlejna, Písničky o jídle, Na pastvě, Královničky,Na řemesla, Ruský chorovod.Náměty pro činnost souboru jsme čerpali z různých pramenů – zápisy Zdeňky Jelínkové,Vratislava Bělíka, publikace ze školení ve Sněžném, sbírky z Českého Horácka... Ve spolupráci s ředitelkou Národopisného muzea v Praze Dr.Langhammerovou byly podle dochovaných krojů a záznamů postupně pořízeny bílé ženské městské kroje, selské polosváteční kroje s vlněnými šerkami a vyšívanými šněrovačkami, dále chlapecké kroje, jednoduché dívčí růžové kanduše a ruské sarafány. Po tanečním kroužku při okresní nemocnici jsme zdědili jihlavské kroje, ve kterých vystupovala muzika. Německobrodské městské kroje jsou ojedinělé svým černým zdobením – černá krajka na čepci, zástěrce a sukni, černé uvazování zástěrky,černé punčochy. Jinak je to bílá košilka,brokátová šněrovačka a čepec, sukně bílá s jemnými kvítky, barevná hedvábná nebo bílá tylová zástěrka. Tak kroj zachytil na svých kresbách i J. Mánes a v takových krojích za první republiky vystupoval v Dánsku brodský pěvecký sbor Jasoň , popsán je v časopise Zálesí.
Neocenitelné pro Kalamajku bylo pochopení a pomocná ruka jak ředitele školy Jana Sochora, tak kolegyň učitelek Marty Svatošové, Dany Hamrové, Blanky Pocové, Marty Coufalové, Evy Bártové,Heleny Secké, Ivy Tománkové, Jaroslavy Kučírkové, dále paní Ljuby Sojkové /pozdější vedoucí dětské Kalamajky/ a ledečského učitele LŠU Miroslava Holendy. Malé muzikanty vedl postupně Jan Sochor, Karel Bárta, Miloš Holý, Jindřich Macek, Jiří Cachnín..Většinu aranžmá hudebního doprovodu pro „malou“ a „velkou“ Kalamajku napsal a až do dnešní doby skládá učitel jihlavské LŠU, znalec horáckého folkloru, Antonín Nosek.
Po převratných společenských změnách v r. l989 se z několika nadšenců, bývalých členů souboru, utvořila skupina pro nácvik folklorního vystoupení na spartakiádě. Spartakiáda se nakonec nekonala, ale skupina zůstala a dala základ Kalamajky dospělých, letos tomu bude 17 let.Mezi zakládající členy souboru patří současní tanečníci Petr Dajč, Martin Ferencz, Kamila Krondráfová, Jiří Průša,Bohuslava Průšová, Marika Zadinová,Marcela Žáčková a muzikanti Zbyšek Kolářský a Pavel Pokorný. Nové členky souboru byly /a jsou!/ naštěstí natolik štíhlé, že se mohly použít poděděné dívčí kroje. Postupně,opět ve spolupráci s národopisným muzeem, se pořídily mužské kroje odpovídající ženským městským krojům / černé kalhoty, brokátové vesty, klobouky,krásně zdobené opasky/ a kostýmy z doby nár. obrození- ženské šaty,mužské kalhoty a čamary.
Výrazným přínosem pro soubor bylo navázání spolupráce s Věrou Svobodovou, bývalou choreografkou Stát.souboru písní a tanců ,a s manažerem Waltrem Kubou. P. Svobodová vytvořila pro soubor nejlepší stěžejní pásma, p. Kuba získal pro soubor kontakty do zahraničí.Škoda, že neúprosné stáří tuto spolupráci ukončilo.
V repertoáru jsou i nadále hlavně písně a tance z Vysočiny- Českého a Moravského Horácka. Programová pásma mají většinou humorné ladění a dějový choreografický podtext / Dyš šli ševci z jarmaku,Mašina,Zahrajte mně ňákou hezkou, Mazipulka, Namlouvavá,Něco kyselýho-něco sladký, Brambory,brambory,ertepličky, Vašku,poď dom, .../ Divácky úspěšné jsou též jarmareční písně s obrázky. Naše vystoupení zpestřují sólové a skupinové písničky / Když jsem já sloužil, Vávra/ a rýmované průvodní slovo.Na havlíčkovské oslavy soubor připravil pásmo z doby národního obrození Pocta Havlíčkovi- tance proložené epigramy,Havlíčkovými písničkami s kytarou, a to v dobovém oblečení, v r.l999 jsme s tímto pásmem vystupovali i v Praze v Lobkovicově paláci při udělování novinářských cen. Havlíčkovské oblečení pak soubor využívá i při předvádění České besedy, nastudované podle původního zápisu okomentovaného Frant.Bonušem. Broďáky je každoročně vděčně přijímáno vánoční pásmo– Od Martina do Tří králů nebo Tanečním krokem horáckým rokem. Škoda, že soubor nepokračuje v pořádání Vlasteneckých bálů – bylo jich celkem 13, asi je třináctka opravdu nešťastné číslo...
V současné době je nás v Kalamajce kolem 4O - taneční páry, zpěvačky, muzikanti / housle, klarinety, fagot, basa/. Vedoucí muziky byli Ján Vajo, Petr Pavlíček st..,Pavel Machek, Pavel Pokorný, nyní Vlasta Vencová. Aranžmá muziky /1.2.3.housle,1.2.klarinet,fagot, basa/ stále připravuje Ant. Nosek, pod jednotlivá čísla se podepsal též J.Vajo, M.Brtník, P. Pokorný. O vysokou úroveň výtvarné stránky a mluveného slova se postarala Štěpánka Žandová, bohužel se s manželem Pavlem Machkem, obětavým a výborným muzikantem, přestěhovali do Prahy. Pořady vtipně uváděly dlouhá léta dvě“ tetky“- Lenka Vopálková a Lenka Žáková. Fotokroniku pěkně vedla Petra Tesařová. O ekonomickou stránku souboru se dlouhá léta poctivě, obětavě a pečlivě staral Martin Ferencz. Velmi důležitého úkolu se ujala Zdeňka Lánová – zastávala funkci organizační vedoucí, na ní ležela veškerá tíha zodpovědnosti za všechny akce, jichž se Kalamajka zúčastňuje. Dnes její úkoly převzal Jiří Jedlička, ředitel Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. I další členové souboru by zasluhovali pochvaly. Pod vedením Bojky Průšové rozjíždí dětská přípravka Kalamajky, Průšovi /Jirka, Bojka, Zuzka, Vojta/ vůbec mají zásluhu o řádný chod Kalamajky – mají na starosti účetnictví a inventář souboru. Jako největší „tahouny“ při vystoupeních musím jmenovat Mariku Zadinovou a Petra Dajče, jejich taneční, pěvecký a herecký projev se po dlouhá léta výrazně podepsal pod úspěšnost našich čísel. A nejsou to jen oni,kteří vytvářeli a vytvářejí dobré jméno Kalamajky svým zodpovědným přístupem. Jsou to, pokud jsem je už nejmenovala, i další muzikanti basista Radek Petrlík, houslistka Vlasta Vencová, Jana Stejskalová, klarineťáci Milan Velíšek,Zbyšek Kolářský,bývalí muzikanti Jakub Košťál, Rosťa Kovářík, Petr Pavlíček ml.,Lenka Furová, Honza Kletečka, další tanečníci a zpěváci Standa Bock, Jaruška a Jirka Fikarovi, Kamila Krondráfová, Zdeňka Maljarová, sestry Vopálkovy, Ondra Semrád, Darina Záškodová, Marcela Žáčková, exčlenové Václav Procházka, Gábina Sokolová. Martina Čermáková, výborná tanečnice, jako učitelka LŠU přivedla do souboru své šikovné žákyně /sestry Palánovy, Terezka Kárníková/. Úspěšné bylo pěvecké trio Veronika Petrů, Věra Pipková, Hana Pavlíčková.
Po mém odchodu z vedení Kalamajky r. 2005 se ujal nácviku a přípravě vystoupení jako umělecký vedoucí souboru výborný tanečník a zpěvák Josip Souček z Přibyslavi,který má všechny předpoklady dostat úroveň souboru o několik příček výš. Je třeba, aby mu současní členové vycházeli vstříc, svědomitě přistupovali k úkolům a hlavně poctivě docházeli na zkoušky. Važte si jeho zkušeností a iniciativy ! Dnes jej doplňuje Petr Dajč a Stanislav Bock.
Poděkování patří i dalším členům souboru, bývalým i současným /úplný seznam je každoročně uváděn ve fotokronice, o kterou se svědomitě stará Kamila Krondráfová/. Jsme všichni součástí jedné „mašiny“- když jedno kolečko zaskřípe, může se pokazit celý stroj a to víte, že divák zaregistruje spíš chybu.
Poděkování patří také všem příznivcům, sponzorům a vedení města – však naše kroje zůstanou v Brodě i pro další generace.Velmi oceňujeme spolupráci se Sokolem - v jejich domě /bývalé kino Oko / máme šatnu a uložený inventář, pro vánoční vystoupení využíváme jejich jeviště. Velký dík patří také ředitelství ZŠ V Sadech , bez jejich vstřícnosti by soubor vůbec nemohl existovat – poskytují nám pronájem tělocvičny na Rubešově náměstí, kde máme každý pátek večer zkoušky.
A nakonec úspěchy souboru Největším měřítkem je divácký ohlas a velké potěšení z vystoupení může být i v malé vesničce před několika rodáky, největším uznáním úsměvy a spontánní potlesk. Samozřejmě nelze opomenout i velké akce jako Týden evropské mládeže v německém Ludwigsteinu.1998, který zcela předčil naše očekávání- v těžké konkurenci vynikajících souborů z Běloruska,Skotska ,Německa a Řecka byla Kalamajka hodnocena jako nejlepší, dále r.1999 účast na celonárodním norském festivalu - členové souboru se vrátili z Norska s nezapomenutelnými dojmy, r. 2000 jsme týden hostili norský soubor Bul i Nidaros a holandský Radostan- Perinita, r.2001 to pak byl zájezd do slovinského města Kranj, vystupovali jsme také v rakouském Schönbergu a ve Spitzu, v italském Brixenu, ve slovenské Spišské Nové Vsi, vzpomínat budeme na Holandsko 2003 a družební město Brielle...
V Čechách jsme byli pravidelnými účastníky Horáckých slavností v Telči a ve Světlé nad S., národních krojových plesů ve Žďáře nad S., zúčastnili jsme se folklorních festivalů v Pardubicích,Jihlavě, Turnově, Hlinsku, Chrudimi, Tvrdonicích, Lázních Bělohradě... Hlavní smysl našeho poslání však spatřujeme v našem městě a nejbližším regionu, a to ve snaze o udržení folklorních tradic, v posílení povědomí o kulturním bohatství našich předků. Zní to možná moc vznešeně, ale je to tak.
A jestli jsem na něco nebo někoho zapomněla, připište to sami a já s tím souhlasím. Novým členům hodně zdaru!